Bochi horyū-chū no shi ( 墓地 , 保留中の死 - HŘBITOV )

" No vidíš jmenuju se Mark."

usmál se a zamával jí ...zvláštní dívka... s trochou štěstí se nepotkají nebudou muset.

Nedošlo mi, že jsem se nezeptala... Usmála se mile, úsměv jí vesele zářil a očka jiskřila. Ráda jsem tě poznala, děkuji za ochotu a tvou obětavost, protože jsi mi věnoval spoustu svého času... a čas je drahý. Poškrábala se nervozně na hlavě a vydechla si. Děkuju za záchranu, pomoc a vysvětlení...

"No jo to se stává to je v pohodě."
usmál se.
" jojo obětavost a ochota to jsem celej já stejně mám pocit, že strašně narazíš a rád bych ti před tim pomoh ale když nechceš a jo ...zachranu mám pocit, že jsem spší přespěl k tvojí zkáze."

Nevím... myslím, že nejsem typ osoby co by se bál nějakých "divných" lidí. pousmála se. Ráda prozkoumám nové místo a má zkáza... bude až zemřu mladá, na udušení se kabelem od sluchátek ve spánku. Mrkla, pomalu se otočila, zamýšlela se nad jeho slovy, ale zakroutila jen hlavou a dala se pomalu do chůze.

Díval se jak odchazí a spíš polohlasem řekl.
" No bude tě škoda děvče, ale k dětem tě dát nemužu na to jsi moc strará,ale třeba udělám vyjímku kdo ví."
a dál se věnoval hrobům dětí.