DŮM - Trevor Lockhart

Chvilku byl jen takhle dokud mu nebylo už lépe a tak, pak se podíval zase na něj a trochu zamrkal. "Chápu.. věci potřebuješ.." vyhodí si nohy nahoru na postel a lehne si trupem tak výš. Dost ho překvapilo jak to zajimavě znělo když řekl jeho jméno. Takový zvláštní pocit, ale příjemně. Bylo to takové osobnější a to je fajn. "Nemusíš mě vařit," zachechtne se na něm pobaveně i když se cítil špatně tak měl fajn náladu. "Půjdeme večer před koncertem pro tvé věci...pak budu muset jít asi na tři hodiny," pousměje se trochu. Alespoň má štěstí, že může dělat to co ho baví. Jen doufá, že ten kluk nenadělá hlouposti protože už je stejně v problémech i když si je nezavinil sám.

Vylezl ze svého pelíšku a dostal se na postel na čtyři." Pfuu pfuu..říkáš to tak jako kdybychom měli už spolu zůstat poté.." povzdechl si trochu. Zašilhal na chvilku na něj a prohlížel si ho, podal si polštář, napřáhl se a plácl ho polštářem po rozkroku. Pak rychle vyletěl z postele jak kočka, když něco shodí. Vyběhl z ložnice a utíkal z domečku pryč."  Svobodaaa !" vykřikl na schodech.

Založil si znovu ruce a dívá se na něj jak se doplíží. Popravdě to tak taky docela myslel. Nechce někoho omezovat, ale rozhodl se, že o něj se postará, protože si to zaslouží i když dělá blbosti a nemyslí si to. Pak rychle cukl hlavou do strany a vystřelil z postele. Díky za ty rychlé reflexy. Běžel za ním i když trochu možná neschopně jelikož byl z toho jeho rozkrok trochu překvapenej, ale to po chvilce přešlo a pár metrů od domku ho spacifikoval. "Ty pako co děláš," zavrčí tiše a potáhne ho zpátky dozadu.

Utíkal rychle jak mohl, ale byl docela unavený. Nedal do toho všechno a taky ho Trevor hned chytl. Vyjekl a začal se mu hned vzpírat. " Pomoooc...úchyl..." Vykřikl a ušklíbl se trošku pobaveně. Snažil se čehokoliv chytit a utéct. Nechtěl tam být, chtěl svůj " domeček" ..svoje prostředí, kde by mohl být. Tady se prostě necítil svůj. To by ho musel jedině Trevor svázat a zavřít do místnosti bez věcí, aby nepoužil schopnosti k útěku.

Jen procházel okolo... ulice mu přišla bespecnější nez jeho vlastní dům, přišel si tu v pasti... i křeček v kuličce měl více prostoru. Spozoroval v ulici jakýsi povik, moc se k tomu nehlásil, jen mu asiat někoho připomínal... Trochu si povzdychl, nebyl si zcela jist jestli to chce udělat, ale nakonec se odvážil. Hej... co to provádíte? Dům vám je malej? Prohodil nahlas a ušklíbl se. Lehce pohodil hlavou a oba muže si prohlédl.

Prostě mu chytil ruce za zády a pevně ho držel a trochu tlačil dolů, aby se nepohnul. Samozřejmě to chtělo větší námahu když byl unavenej, ale Kazumi byl naštěstí teďka zničenej více jak on. "Úchyl?" zasměje se pobaveně. "Takhle mě obvinit," sykne a kousne si do rtu. Vlastně ním skoro vůbec nebyl jen tak přirozené jako člověk zvykne být. Otočil ho trochu už ke vchodu když najednou uslyšel další hlas a tak pootočil hlavu a proměřil si toho pána. Další nějak pohlednej. Přivřel trochu oči a koutkem oka dával bacha na Kazumiho. "Znáte no..těžké udržet emoce," zasměje se trochu.

Sykl a zavrčel trochu na něj. " Je to pravda, normální člověk netahá z cizího domečku lidi v boxerkách jen." zakřenil se na něj.Otočil se za hlasem, který mu byl tolik povědomí. Vykulil oči jako kdyby mu měli vypadnout z důlku. Rychle se přestal vzpírat a sunul se ke vchodu. " Lightwood..nheee !" vykřikl jak ženská a začal se tlačit do domu."Schovej mě před ním.."zamumlal tiše.

Naprosto to známe... naprosto. Pokýval sarkasticky hlavou a ušklíbl se. Kdyz začal Kazumi zdrhat do domu, neudržel mírné uchechtnutí. Hey hey Kazumi... žije se ti fajn mimo basu? Zavrněl, vydechl si a přiblížil se. Alexander. Celé jméno snad říkat nemusím... vy spolu žijete? Uculil se a se spokojeným mírným úsměvem si prohlížel Trevora.

Věděl svou pravdou takže na Kazumim se jenom chechtal a nechal to být. Nebude zapírat jen bude pak více kecat když bude mít možnost. Pak se překvapeně podíval, že ho zná. A očividně nadšenej nebyl. Takže špatný. Popustil trochu Kazumimu ruce a jen si ho šoupl za záda, že když chce tak ať pádí dovnitř nebo poslouchá. Ušklíbl se trochu. Takže z basy. Hned si i domyslel pár věcí i kdyby nebyli pravda, ale podle Kazumiho reakce dost možné předpoklady. "Zdravím.. Trevor... potkal jsem ho tak před hodinou a vzal k sobě," nechtěl mu říkat moc. Ještě by vzal jako výhodu, že jsou oba vlastně nemocní.

Ušklíbl se na Alexe a zachvěl se ze vzpomínek na to úchyláka...z vězení." Žije se mi úžasně....nemusíš se starat..pane Nebude to bolet.." zamručel a sledoval raději oba dva. začínal se trochu bát o svůj  maličký, roztomilý čokoládový věneček  Otřásl se nad tím, sice musel uznat, že dotknout se ho někdo mužný...líbilo by se mu to..ale bojí se té bolesti. Stoupl si vedle Trevor, povzdechl si jak byl malý oproti nim.

Skousl si ret a ušklíbl se, lehce pozvedl obočí. To si domýšlíš ty...nic takového jsem neříkal a sám jsi... chtěl zkusit jaké to je... nic se nestalo, tak co řešíš? Prohlábl si vlasy a trochu se sklonil. Alespoň se nebojíš postavit se mi čelem hmm... jak jsi to jen křičel, když jsi viděl Předsedu Mňaua? ... bylo to "Kawaii"? Zasmál se pobaveně. Trevor tě chrání? Ma tě tu jako domáci zvířátko? Provokativně se uculil.

Vším co udělal si v podstatě hned u něj zkazil dojem co měl prvně. No Mark v tom byl stejně nejlepší on se mu nezdál už u prvního pohledu. Kdo ví zda ho ta jeho děvčata vzala k sobě. Jelikož moc nemluvil tak prostě poslouchal docela v klidu i když se mu nic nehodnotilo dobře. Zdálo se mu to celý trochu divný. Jak k němu mluvil jak by ho sám měl za zvířátko a on měl tak trochu jiné myšlenky. "A co tvá domácí zvířátka?" zachechtne se. "Tady Kazu je vyjímečný kluk a ne nějakej prezident Moura, že bys tu s ním kočkoval," odkašle si.

"Neřekl..? Kecáš stejně snadně jako dýcháš..Protože jsem se nenechal.."zamručel." Co se zatahuješ kočky..? "začal se šklebit na něj, jak jen mohl. I když byl docela blízko, bál se ho. Alex by byl určitě schopný po něm skočit, i když je tady Trevor." Co je ti do toho,za co mě má..jak řekl..jen mě před chvíli poznal...pomáhá mi." zamručel opět. Když nedával ani jeden pozor zrovna a bavili se spolu. Použil schopnosti a hodil menší kámen Alexovi do rozkroku. Rychle se dal na útěk po ulici.

Kočky jsou roztomilé... Předseda Mňau i Velký Catsby toho jsou důkazem. Spokojeně zavrněl a vydechl si. Neměj mě kvůli maličkosti za úchyla... Nic jsem neudělal. Prokroutil očima. Kazumi je speciální. Uculil se. Sám nemohl říct jak nebo čím speciální mu ten maličký připadá. Dával si větší pozor na Trevora a ve chvilku nepozornosti, si musel trochu zavrčet. Ty malej provokatére... Tiše zavrčel a rozešel se za ním. Právě pro tohle jsem tě mohl nechat na pospas jiným vězňům... co myslíš Kazumi... ušetřili by ten tvůj čokoládový véneček stejně jako já?

Neotáčel pohled. To u té výměně slov by se mu ještě vykroutil krk. Stačilo když poslouchal. Hlavní je poslouchat. Tedy možná to nebude tak špatý jak se zdálo. Ten kulíšek vzadu asi rád kecá na lidi, že jsou uchylové což už si poslechl taky. Zachechtne se trochu jak je poslouchá. Pak se hned cukne, ale už nestihl Kazumiho zastavit v běhu. Nejspíš mu e jeho život uplně ukradenej. Trochu se mu na chvilku zvraštilo obočí, pak se rozešel za nima kdyby udělal Kazumi nějakou volovinu. Musí si je lépe prohlédnout. Vypadá to na pár problémů. "Jak hodnej Alexi," zachechtne se a doběhne ho.

Zasmál se pobaveně." Snad jsem ti neponičil oříšky..."vyplázl na něj jazyk." Těžko by něco udělaly...hned bych je  schopnostmi roztrhal zevnitř..." zakřenil se pobaveně." Na mě nikdo sahat nebude..." Po chvíli mu došel zase kyslík, jak byl uběhaný a spustil se kašel. Opřel se o sloup a začal se skoro u kašlání dusit. Z očí mu tekly potůčky slz a prsty zarýval do betonového sloupu .

To malé třeštiprdlo měl rád... Vlastně jsem hodný člověk. i když řict to nahlas, musel by uskromnit své velké ego. Rychle Kazumiho následoval. Proč jsi... mě nezabil? Uchechtl se, když už ho dohnal, sledoval ho... Kazumimu spustil kašel, povzdychl si. Musíš být na sebe opatrný... dýchej... Popošel k němu, opatrně ho zvedl do náruče a táhl k Trevorovu domu. Zatěžuješ se, zadýcháš se a pak to takhle dopadá... zhluboka a pomalu se nadechni... zvládneš to. Zamručel tiše. Někde hluboko si přiznával, že se o něj bojí, ale to by musel zruinovat svou drsnou image a když mu Kazu dává najevo jen výsměch... nejspíš mu za to zatím nestojí.

Šklebil se na tom klukovi pobaveně prostě. Nasledoval je a prozatim nechal Alexe ať jde ať si to pořeší. No když se Kazumi zase rozkašlal tak ho až zatřáslo. Určitě je dost nemocnej i když u jeho povahy to není moc vidět. Snažil se ho chvíli taky uklidnit, pak ale už poběžel před něma, napustil rychle Kazumimu vodu a dal další vařit na čaj. "Tady tady," podal mu rychle vodu když už došli do domu. Bude muset najít nějaké léky. Snad je ještě má ve skříni. Chudák kluk. Promnul si obličej a pohladil Kazumiho po ruce. Prostě ta únava, ale nesmí spát. Minimálně dokud neskončí koncert.

" Ne...nepři....šel...jsi..mi..zlý.."dostal ze sebe jak lapal po dechu, protože kvůli tomu zpanikařil a dalo by se říct, že skoro zapomněl jak dýchat. Zrudl a podíval se na něj, když se snažil polapit dech..trochu ho odstrkoval od sebe. Nechtěl být v jeho náruči a aby mu někdo pomáhal. Udělal by si k němu pouto a zamiloval by se. Zhluboka a pomalu se nadechl a vydechl...uklidnil se trochu. S roztřesenými rukama vzal skleničku a napil se. Taky to potom vše na sebe vylil...a roztřásl se.

Nesl ho, na chvilku se na něj zadíval a rychle ho donesl do domu, posadil na gauč, ať už ho odstrakoval nebo ne. A jaký tedy... podle tebe jsem? Zamumlal a skousl si ret, zakroutil hlavou a sledoval ho. Rychle mu vzal skleničku, aby mu jestě nevypadla a koukl na Trevora. Dones nějaké suché oblečení, ju? Povzdychl si a klekl ke Kazumimu. Uklidni se... není se čeho bát, všechno bude... v pořádku, slibuju.

Koukal se na néj zda se to lepší, pak se podíval překvapeně jak se polil. Hned vyletěl ke skříni co měl tady dolu protože malej pokoj a vybral mu čisté triko s dlouhýma rukávama. podal ho Alexovi i s utírkou a šel Kazumimu zalít čaj. Takhle ho rozhodně nepustí nikam v tomhle stavu. Došel k nim a položil Kazumimu ruku na čelo zda má i horečku. "Donesu ti léky.." hned zhodnotil, že to prostě potřebuje jinak uschne i uhoří a vyběhl schody rychle nahoru k poličce kde se začal prohrabávat.

Po chvíli se už konečně uklidnil, povzdechl si a koukl na ty dva rychle. Pohled mu zůstal na Alexovi. Jeho otázku raději ignoroval a hned se koukl někam jinam, aby měl klidné nervy. Oddychl si trochu." Jsem v klidu.." zamumlal tiše a koukl se na něj.  Pak zase na Trevora a usmál se mile." Já chci jít domů...prosím"

Čekal jestli mu odpoví, ale když dotaz ignoroval, jen koukl na chvilinku jinam.  Dobře. Usmál se mile, od Trevora si vzal tričko s osuškou a koukl na Kazumiho, s nevinným výrazem. Vysvlékni triko, osuš se a obleč. podal mu to a jen si sedl kus vedle. Vlastně netušil kde Kazumi bydlí... nebo jak žije... znal snad jen Kazumiho vzhled...  jeho schopnosti a mozná trochu záliby.

O chvilku byl dolu, bral rovnou vše. Proti bolesti, horečce na kašel... musí ho dát dokupy než to bude horší a ještě umře pŕesto, že jsou mutanti tak jsou i lidé. Podíval se na Kazumiho. "Můžeme dát menší dohodu?" začal dělat tak z čajem a připravoval léky. "Kazumi...že když tě vyléčím..tak můžeš zpátky pokud budeš pořád chtít?" mluvil klidně a na tácku mu to vše opatrně donesl na menší stolek. "Klidně si sedni Alexi." Odvracel trochu pohled, aby se mohl Kazumi obléct přesto, že ta princeznička se mu ukázala už v plné parádě i když nechtěně možná.

Koukl na Alexe a zasmál se tiše." Zní to dost úchylně, jako kdybych se tě měl bát...Že na mě skočíš..." zakřenil se trochu, ale opatrně si stoupl. Chytl své tričko a opatrně ho svlékl. Zatnul lehce svaly, když ho tahal přes ramena a hlavu. Takže se něco méně vyrýsovalo na břiše. Odhodil ho na bok gauče a pohladil se po hrudi. Koukl na Alexe a skousl si ret, hned koukl na Trevora a  zachvěl se nad myšlenkou, že by jeho poprvé bylo s dvěma chlapy. " Hmm..dobře beru...ten kašel je zlo.." zašeptal a přimhouřil na něj očka. Z jeho představ se mu postavil kamarád do pozoru. Přejel si po rozkroku dlaní a zavrněl. Prostě je musel začít provokovat. Svlékl si i tepláky, takže tam před nimi jen stál v boxerkách a s docela slušnou boulí v nich.